Příroda

27. listopadu 2007 v 13:19 | Naruto
MOTÝLI řád hmyzu s proměnou dokonalou. Mají dva páry křídel pokrytých šupinkami. Křídla v rozpětí měří 3 mm - 30 cm. Ústní ústrojí tvoří sosák. Housenky jsou hlavně býložravé; mnoho jich škodí v zemědělství a lesnictví Některé žerou látky živočišného původu (vlna, peří) a škodí v domácnostech i ve skladech. Ze zámotků bource morušového a martináče dubového se spřádá hedvábí. Zcela výjimečně žijí ve vodě (někteří zavíječovití). Známo asi 110000 druhů. V ČR žije asi 2500 druhů. K motýlům patří například běláskovití, babočkovití, otakárkovití, lišajovití, obalečovití, můrovití, molovití, přástevníkovití, nesytkovití, okáčovití, píďalkovití, vakonošovití, vřetenuškovití a zavíječovití.
SAVCI Mammalia - třída čtyřnohých obratlovců suchozemského původu s nejvyšším rozvojem nervové soustavy a instinktivního jednání. Mají téměř stálou teplotu těla. Specifickým znakem savců je srst, tvořící izolační tělní pokryv. Mají kožní žlázy několika typů. Významné jsou mléčné žlázy, které u samic produkují mléko, sloužící k výživě mláďat. Chrup je členěn na řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Mozek vysoce vyvinut. Tělní dutina je rozdělena bránicí na dvě části. Zárodek se vyvíjí v děloze v těle matky a je vyživován placentou. Většina savců rodí živá mláďata (kromě vejcorodých). Je známo asi 4000 druhů, z toho v České republice žije přes 90 druhů. Žijí hlavně na souši, druhotně i ve vodě (kytovci, ploutvonožci). Někteří savci jsou přizpůsobeni i k letu (netopýři). Hospodářsky nejdůležitější třída živočichů, hlavně prase, tur, kůň; lovné druhy, například zajíc, srnec, jeleni kožešinová zvířata, například liška, norek, bobr, ovce.
LIDOOPI Antropoidní opice, Pongidae - čeleď úzkonosých opic vývojově nejbližších člověku. Proti ostatním savcům mají nápadně vyvinutý mozek a s tím související dokonalejší nervovou činnost. Žijí pospolitě. Jsou býložraví. Jsou známy 4 recentní druhy a několik vymřelých (například Dryopithecus). K lidoopům patří orangutan, který žije na Borneu a Sumatře, gorila a 2 druhy šimpanzů, žijící v tropické Africe. Lidoopi a člověk se vyvinuli ze společných předků; v třetihorách se vývojová větev rozštěpila na větev směřující k člověku a na větev směřující k nynějším lidoopům.
VAČNATCI Marsupialia, jediný řád z nadřádu vačnatých, Metatheria. Hlavní znaky: samice rodí nedokonalá mláďata, která se u většiny druhů dále vyvíjejí v kožním záhybu (vaku) na těle matky. Do vaku ústí mléčné bradavky ve dvou řadách na každé straně. Vak je podepřen párovými vakovými kostmi. Vačnatci jsou primitivní savci, známí již ze svrchní křídy. K vačnatcům patří klokan a vačice, zahrnující asi 133 druhů.
PAVOUCI Arachneae - podtřída klepítkatců ze třídy pavoukovců. Hlavohruď (prosoma) je kryta hřbetním štítem, zadeček (opistosoma) je k ní připojen stopkou. Příústní klíšíky (chelicerae) jsou dvojčlenné a obsahují většinou jedovou žlázu, jejímž sekretem pavouci ochromují nebo usmrcují kořist. Zbytky končetin na zadečku jsou vyvinuty jako snovací bradavky se žlázami. Vylučují tekutinu, která na vzduchu tuhne ve vlákna, používaná ke stavbě sítí, úkrytů a kokonů na vajíčka. Vývoj je přímý. Pavouci jsou užiteční členovci, hubící škodlivý hmyz. Jed některých snovaček i jiných rodů může být nebezpečný pro větší obratlovce i člověka. Známo asi 35000 druhů. U nás asi 1000 druhů. K pavoukům patří například běžníci, křižáci, pokoutníci, slíďáci, snovačky a sklípkani.
HADI Serpentes, Ophidia - řád šupinatých obratlovců - třídy plazů. Mají protáhlé tělo bez končetin, pouze u některých hroznýšovitých se zachovaly rudimenty pánve a zadních nohou. Pohybují se plazením. Kořist usmrcují dušením nebo uštknutím. Živí se živočišnou potravou. Množí se vejci nebo jsou živorodí. Žijí hlavně v tropických a subtropických krajích všech světadílů. Jsou přizpůsobeni k životu na stromech, ve vodě i na zemi. Dorůstají délky od 25 cm až do 9,5 m. Je známo asi 2700 druhů. K hadům patří například anakonda, bičovka, hroznýš, chřestýš, kobra, krajta, mamba, užovka, vodnář a zmije. V České republice žije pouze 5 druhů.
BROUCI (Coleopter či Eleutherata) tvoří řád hmyzu, jehož přední křídla jsou změněna v tvrdé, rohovité neb kožnaté krovky, kdežto druhý pár křídel nalézá se přeložený (odtud lomenokřídlý hmyz) pod krovkami. Krovky dotýkají se v střední části těla a mohou v některých případech--zvláště kde druhý pár křídel schází-srůsti. Hlava [Brouci]-ků zapadá namnoze do prvého článku hrudního, ano může býti jen částecně shora pozorována. Na ní jsou tykadla z největší části jedenáctičlenná, dále 2 složené oči a jen v případech velmi řídkých také očka. Ústroje ústní jsou veskrze vyvinuty jakožto 3 páry kusadel, s makadly čtyřčlennými, kdežto makadla zpodního pysku (s jazýčkem) jsou trojčlenná. Prvý článek hrudní jest vždy pohyblivý a tvoří t. zv. krční štít. Druhý článek jest s hoření strany jen částečně viditelný a prozrazuje se jako trojstranný štítek (scutellum) mezi oběma krovkami. Nohy [Brouci]-ků jsou upraveny k chůzi, hrabání, plování a skákání. Namnoze mají 5 článkův, avšak také jen 4, zřídka 3-1. Na posledním článku nalézají se zpravidla 2 drápky (zřídka 1). Počet kroužků, z nichž se zadek [Brouci]-ků skládá, se strany zpodní jeví se menším, než když se pozoruje se strany hřbetní; zde totiž vidíme 8, na zpodní straně však pouze 4-7 článků. Příčina zjevu toho je ta, že prvý kroužek na břišní straně jest zakryt a že se tudíž nepočítá, kdežto z viditelných článků jednotlivé často srůstají. Zažívací roura [Brouci]-ků jest vždy delší než tělo samo, tvoří tudíž v těle kličky a záhyby a skládá se, zvláště u [Brouci]-ků dravých, z několika odstavců. Vole, žaludek, střevo a konečník jsou namnoze hlavní články tohoto ústrojí, do něhož ústí 4-6 žláz malpighických. Nervová soustava jest málo soustředěna; za prvním gangliem pásma břišního (podjícnovým) následuji 2-3 ganglia hrudní, s nimiž mohou splynouti 1-2 ganglia břišní čili zadková: v zadku nalézáme 2-7 ganglií, jež mohou však v řídkých případech splynouti s gangliemi hrudními. Dvojtvárnost pohlavní jest u [Brouci]-ků často zjevna; tvar a velikost tykadel, tvar, velikost a zbarvení těla. tvar článků chodidlových na nohách, určuji tento dimorfismus. Samičky mají mnoho »trubic « vaječníkových, a vejcovody zakončuji namnoze pochvou. Samci zase vyznačují se ohromnou pyjí, jež v klidu zatažena do těla. Larvy žijí namnoze skrytě, mají z největší části kousací (zřídka ssací) ústroje ústní. Z větší části mají 6 noh, jen u nosatců jsou beznohé trusky. Místo složených očí mají larvy [Brouci]-ků rozmanitě sestavená očka. Na pupách jsou okončiny volné (pupa liber); doba, ve které se lihne-dokonalý hmyz, jest různá pro rozličné skupiny, trvajíc někdy několik týdnů, jindy zase několik let. Larvy a [Brouci] živí se látkami rostlinnými i živočišnými; některé larvy žijí cizopasně (viz Hypermetamorfosa). Počet známých druhů [Brouci]-ků živých obnáší asi 80.000, z nichž v Evropě žije kolem 12.000. Zkamenělých [Brouci]-ků popsáno na 1000 druhů; nejstarší formy vyskytují se v útvaru kamenouhelném, nejhojněji však v třetihorách a jantaru. Dle běžné soustavy dělí se [Brouci] dle počtu článků na chodidlech na 4 podřády, a sice: 1. Pentamera, u nichž jsou zadní nohy 5členné (z pravidla též ostatní); 2. Heteromera, zadní nohy 4členné, přední a střední 5členné; 3. Cryptopentamer, nohy zdánlivě 4členné, skutečně však 5členné, s velmi nepatrným skrytým článkem předposledním. Přední nohy někdy jen 3členné; 4. Cryptotetramera, nohy zdánlivě 3členné, skutečně však 4členné, s velmi malinkým předposledním článkem. V. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ HMYZ Ectognatha, Insecta - nejpočetnější třída členovců. Dosahují velikostí 0,2 mm až 37 cm. Tělo je rozděleno ve hlavu, hrud a zadeček. Na hlavě je pár tykadel, jednoduché složené oči a ústní ústrojí kousavé, bodavé nebo savé. Na hrudí jsou tři páry noh a pravidelně dva páry křídel. Dýchají rozvětvenými vzdušnicemí. Vyměšovacími orgány jsou malpigické trubice. Pohlaví jsou odděleného. U společenského hmyzu jsou kromě pohlavních jedinců ještě pracovní a obranné kasty. Vývoj se děje proměnou dokonalou (vajíčko - larva - kukla - imago) nebo nedokonalou (bez stadia kukly). Častá je partenogeneze. Žijí v nejrůznějším prostředí. Dospělý hmyz je suchozemský, larvy některého hmyzu se vyvíjejí ve vodě, v rostlinách nebo v tělech jiných živočichů. Na světě žije asi 1 milion druhů, z toho v ČR bylo zjištěno asi 30 tisíc druhů. Mnoho druhů je užitečných jako opylovači rostlin, cizopasníci škůdců a dravci. Užitkové druhy poskytuji hedvábí, med a vosk, různá barviva, šelak. Mnoho druhů škodí v zemědělství, lesnictví, potravinářství, nebo jsou parazity chovaných živočichů a člověka, popřípadě přenašeči původců některých nemocí (spavé nemoci, malárie, žluté zimnice). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ ŠELMY KOČKOVITÉ nejpřednější čeleď řádu šelem (Carnivora), ve kterou náležejí ssavci této soustavné skupiny nejdokonalejší, veskrz dokonalé typy dravců. Jednotlivé rody této čeledi se spolu až na nepatrné úchylky zcela shodují. Všecky [Kočkovité šelmy] [Kočkovité šelmy] mají totiž trup protáhlý, štíhlý, hlavu zaokrouhlenou, nohy nepříliš vysoké, dosti silné, ale také lepé, jako všecky všudy části těla. Srst jest hustá, hebká a hladká, přečasto podobně zbarvená jako půda neb okolí; četné [Kočkovité šelmy] [Kočkovité šelmy] mají hřívy, chvosty na boltcích a na ocase. Ve chrupu mají kromě normálního počtu předních zubů i klů nahoře a dole po 2 zubech mezerních, po 1 trháku a za tímto jen nahoře po 1 stoličce pravé (pm 2/2, s 1/1, m 1/0); přední zuby jsou poměrně malé, na korunách vroubkované, kly veliké, kuželovité, s přední a zadní hranou podélnou, hořejší trhák má 3 hroty (prostřední největší) a mimo ty ještě malý hrbolek vnitřní, dolejší jen 2 hroty. Jazyk poset ostrými, do zadu namířenými papillami rohovitými; zornice je z pravidla podlouhlá, svislá. Nohy mají dole mohutné tlapy, na předních po 5, na zadních po 4 vyvinutých prstech; palec na předních nohách se půdy nedotýká. Všecky [Kočkovité šelmy] [Kočkovité šelmy] jsou prstochodci; chodidla jsou krátká, bříška podkloubní dosti vysoká, elastická, drápy ostré a aby se o zemi neotřely, pohyblivé. Každým drápem totiž pohybují dva svaly; smrští-li se hořejší (natahovač), dráp ohne se vzhůru a jest zatažen a neškoden, smrští-li se naopak dolejší (ohybač), dráp se pohne dolů, aby jím šelma drápati mohla. Ocas dosahuje až na zemi. Všecky šelmy této čeledi vynikají silou a nevšední obratností, zejména pak je síla a vytrvalost končetin opravdu podivuhodna. Mají veskrze výborný sluch a zrak. Chodí opatrně a zticha, rychle běhají a většinou i hbitě šplhají; za kořistí se úkladně plíží a velikým skokem ji přepadají. Krvelačné a škodlivé tyto šelmy živí se především masem a krví teplokrevných obratlovců, zejména ssavců. Žijí ve všech dílech světa; jen v Australii není druhu přesně endemického. Přebývají v rovinách i na horách, na místech suchých i vlhkých. Ve dne bývají ve svých doupatech a úkrytech, teprv u večer a v noci za kořistí vycházejíce. Samice mívá 1-6 mláďat, lne k nim opravdovou láskou a udatně jich od nepřátel brání. V čeleď [Kočkovité šelmy]-tých šelem náleží jediný recentní rod koček (Felis L.), jejž podle barvy srsti, úpravy boltců, tvaru pupilly, podle hřívy a ocasu dělívají ve tré podrodů; 1. Felis se sekcemi Leonina (vzorem lev), Unicolores (puma), Cati (kočka), Tigrina (tygr), Pardina (pardál) a Servalina (serval); 2. Cynailurus (gepard) a 3. Lynx (rys). Br.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sasuke-KUN Sasuke-KUN | E-mail | Web | 3. prosince 2007 v 16:48 | Reagovat

super taky mám rád zvířata....nej jsou savci a sasuke :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.